Jdi na obsah Jdi na menu
 
26. 6. 2005

2005 Plzeň

Literární Šumava 2005, aneb i z Plzně je vidět na Šumavu
 
Ve dnech 19.-21. května 2005 se konal v Plzni již 9. ročník Literární Šumavy, tedy setkání jihočeských a západočeských knihovníků (včetně několika pražských).
Setkání bylo netradičně ve velkém městě, jak vyplývá i z podnázvu. Mělo to mnohá plus, neuvědomuji si mínus.
Do Plzně jsme přijeli ve čtvrtek v poledne. Nejprve jsme se došli ubytovat a potěšeně zjistili, že ubytování je takřka ve středu města, takže všude dojdeme pěšky a nikam nebudeme mít daleko. Penzion nevypadal z venku nijak zajímavě, ale pokoje byly po rekonstrukci velmi dobře vybavené.
Mnoho z nás zná Plzeň jako průmyslové technické město, takže jsme byli zvědaví, čím nás západočeští knihovníci překvapí. Musím říct, že překvapení byla pouze příjemná.
Literární Šumava byla zahájena samotným ředitelem Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje PhDr. J. Vyčichlem. Po něm už nás přivítala PhDr. Ivanka Horáková, která organizačně zajišťovala celou akci. Prohlédli jsme si to nejzajímavější z knihovny, tedy depozitář starých tisků a hudební kabinet. Zájemci pak prošli i ostatními prostory (více na webové adrese http://www.svkpl.cz/). Po prohlídce jsme přešli jen za roh do Knihovny města Plzně a prohlédli jsme si její prostory (více na webové adrese http://www.kmp.plzen-city.cz/).
Ve čtvrtek nás ještě čekalo seznámení s tím, čím je Plzeň nejslavnější, tedy s historií výroby piva. Navštívili jsme Pivovarské muzeum. Domy, ve kterých sídlí Pivovarské muzeum a šenk Na Parkánu, se zachovaly ve své autentické podobě. V Pivovarském muzeu je zachována měšťanská sladovna, pocházející z renesančních dob, studna,valečka, dvouúrovňové sklepy a lednice. Velice zajímavou expozicí nás prováděla slečna se zřejmým vztahem ke svému povolání. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí, např. původ jména piva Gambrinus po předkovi Karla IV., Janu prvním tedy Janu Primusovi. Jméno Jan Primus Češi zkomolili do Gambrinus a jméno piva bylo na světě (více na webové adrese http://www.beerworld.cz/cz/muzeum/muzeum_1.html).
Po prohlídce muzea jsme se chvilku rozhlédli po městě, prošli jsme krásným trhem na náměstí plným rukodělných výrobků a zamířili jsme do Polštářové hospody, kde jsme první den zakončili. Tam byl čas nejen na vzájemné povídání, ale i na již tradiční příspěvek milého člena SKIPu pro. Erazima Koháka. Odpolední program, dobré jídlo, příjemné povídaní nás lákalo k tomu odpočinout si na všude přítomných polštářích a již nikam nechodit. Ještě že ubytování bylo blízko.
V pátek ráno nás autobus odvezl do další plzeňské knihovny, a to do jedné z částí knihovny Západočeské univerzity. Navštívili jsme studovnu technicko ekonomické knihovny v areálu na Borech. Knihovna má krásné nové prostory, všude je vidět, že knihovna počítala s dalším rozšiřováním, s přírůstky fondu. Všude je dost světla, dost místa. My jsme byli v knihovně mimo provozní hodiny, takže jsme ji neviděli zaplněnou studenty. Měli jsme tak čas a klid si vše prohlédnout, na vše se zeptat a také si vychutnat pohoštění, které pro nás kolegyně připravily (více na webové adrese http://www.knihovna.zcu.cz/
Z knihovny Západočeské univerzity nás odvezl autobus na městský hřbitov. Tam už na nás čekal Doc. PhDr. Viktor Viktora, CSc., profesor literatury Západočeské univerzity. Spolu s paní Horákovou nám ukázali hroby známých plzeňských rodáků. Nejdéle jsme se zdrželi i hrobu slavného šumavského spisovatele Karla Klostermanna. Povídání doc. Viktory bylo velmi zajímavé a přiblížilo nám slavného spisovatele i jako člověka.
Po obědě a krátkém odpočinku jsme se sešli na náměstí a poslouchali velice zaujatý výklad pracovníka Národního památkového ústavu o Plzni, jeho centru, opravách jednotlivých domů a památkové péči. Opět jsme se setkali s člověkem plně zaujatým svou prací. Někteří prohlídku Plzně zakončili výstupem na věž kostela.
V pátek nás čekala ještě jedna knihovna, a to knihovna Západočeského muzea v Plzni. Její vedoucí, PhDr. Ila Šedo, je znám nejen v kruzích muzejních knihovníků. Knihovnu má v historických prostorách, itinerář také historický a navíc krásně zrestaurovaný. Knihovna poskytuje moderní služby v historickém provoze a obojí se krásně doplňuje (více na webové adrese http://www.zcm.cz/knihovna.php).
Večer nás čekal kulturní program v Polanově síti Knihovny města Plzně. Aby nám během něj nekručelo v břiše, připravily pro nás kolegyně z plzeňských knihoven, především však Ivanka Horáková, krásný, chutný a bohatý raut. Částečně jsme se občerstvili, popřáli prof. Kohákovi k jeho narozeninám a potom jsme si šli poslechnout, jak krásně píše o Šumavě v Zemi zamyšlené Ladislav Stehlík a jak krásně opěvují Šumavu spisovatelé v jím vybraných ukázkách. Smetanova Vltava přednesená na závěr mohla být hezkou tečkou, ale herci Západočeského divadla si pro nás připravili ještě jedno překvapení v podobě písničky Na krásné Šumavě, kterou jsme si zazpívali společně. A potom už nás čekalo jen dojíst pohoštění, popít nějaké vínko a příjemné povídání.
V sobotu nás čekal obvyklý zájezd, tentokrát do blízkého okolí Plzně. Navštívili jsme Starý Plzenec, město, které si zakládá na tom, že bylo předchůdcem dnešní Plzně. Vylezli jsme na kopec nad městem k rotundě svatého Petra, nejstarší dochované nadzemní stavbě v českých zemích, podívali se na základy dalších dvou kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže, které stávaly v blízkosti rotundy, ale dnes již nejsou dochované. Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít návštěvu místní knihovny a informačního centra (více na webové adrese http://www.staryplzenec.cz/web/) .