SKIP Jižní Čechy

Literární Šumava podvacáté!

Nezasvěcený člověk by mohl říci, že jede-li podvacáté na stejnou akci, nemůže být překvapen. Opak je pravdou – knihovníci jsou národ kreativní a každý ročník vzájemného setkání jihočeských a západočeských knihovníků (s tradičními pražskými účastnicemi) je neopakovatelný a zaslouží si připomenutí. Organizátorky jubilejního ročníku konaného ve Vyšším Brodě 26. – 28. května 2016 nám hned první večer představily vzpomínku na uplynulá léta shrnutou do brožury s názvem Ohlédnutí za Literární Šumavou (20 let literárně zeměpisného semináře), kterou vzápětí pokřtily a rozdaly účastníkům.  Na nostalgické zaslzení však moc času nebylo! Vzápětí jsme byli pohlceni smrští informací doprovázející promítání starých fotografií Vyššího Brodu, dříve nazývaného Hohenfurt. Seznámení s Vyšším Brodem a okolím, jak zněl název večerního programu, prostřednictvím starých pohlednic a zároveň výklad, jak to vlastně bylo s vytvářením a posíláním pohlednic, mělo v podání Jiřího Anderleho úžasnou dynamiku. Zazněla řada překvapivých informací. Věděli jste například, že cisterciácký klášter byl za 2. světové války natřen „khaki“ barvou a shromažďovala se tam umělecká díla, která chtěli nacisté v budoucnu umístit ve svých muzeích? Nebo že klášter v době panování Josefa II. zachránily od zrušení dluhy? A už jste slyšeli pojem „dlouhá adresa“ na pohlednici?  Bylo o čem přemýšlet … Páteční program zahájila procházka městem, na kterou navázala návštěva kláštera s průvodci více než povolanými. Mag. Phil. Jiří Franc je neuvěřitelná studnice vědomostí s darem předávat je posluchačům. Ať už se jednalo o zajímavé stavby města, tzv. „právovárečnou komunitu“, historii a události, které vývoj města utvářely, proč se jedna část náměstí nazývala bramborová a druhá pečínka, či se jednalo o česko-německé soužití obyvatel, statečnost německého starosty za války atd. Stejně fundovaným výkladem byla doprovázena prohlídka kláštera se zastavením v kostele, obrazové galerii, kapitulním sále. Srdce knihovníkovo plesalo v úžasném prostoru malého a velkého (Teologického) sálu – knihovny s rokokově zdobenými regály, jež byly zaplněny dokonale vázanými knihami -  výsledkem práce vyšebrodské dílny. Třešničkou na dortu bylo zastavení u makety slavného Závišova kříže, jež patří stejně jako korunovační klenoty ke skvostům zlatnického umění nedocenitelné hodnoty. Jiřího France doplňoval Jiří Anderle, který s námi ještě před obědem stihl vyšlápnout lesní pěšinou k romantickým Wolfgangovým vodopádům a dále až k pseudorománskému poutnímu kostelíku Maria Rast am Stein (neboli Zastavení Panny Marie na kameni). Krásné spočinutí zadýchaných poutníků pod korunami stromů, společné foto a sestup křížovou cestou zpět na zasloužený oběd. Výlet na Lipno nad Vltavou a návštěva Stezky v korunách stromů bylo náplní slunečného odpoledne. Po 675 metrech stezky s vědomostními či „adrenalinovými“ odbočkami se nám ze 40 metrové vyhlídkové věže naskytl jedinečný pohled na Lipenské jezero a okolí. Po návratu a výtečné večeři nás čekala ještě přednáška Jána Trnky o historii a pokladech vyšebrodské klášterní knihovny, kdy jsme se mj. dozvěděli, že řád cisterciáků měl ve zvyku do nového kláštera vyslat komunitu 12 mnichů s opatem a museli si s sebou přinést knihy, stejnou měrou měli mniši vykonávat fyzickou práci jako se oddávat modlitbám, známé motto ora et labora (modli se a pracuj) bylo rozšířeno o … et lege (čti) a že dodnes většina klášterů zachovává společné večerní čtení (kolace). V prezentaci jsme si mohli prohlédnout vzácné iluminace a zjistit, že na začátku 15. století byl zde sepsán Vyšebrodský kancionál s novou notací udávající i délku tónu nebo že výraz armarium znamenal původně zbrojnice, teprve později měl přenesený význam skříň (na knihy), vždyť knihy jsou vlastně duchovní zbraní. Závěrečné – sobotní dopoledne jsme věnovali návštěvě zámku Rožmberk nad Vltavou. Za stále krásného počasí jsme vyšplhali na věž a rozhlédli se po okolí, absolvovali dva prohlídkové okruhy s usměvavou průvodkyní, kterou početný zástup knihovnic neuvedl do rozpaků a obsáhle nás seznámila s byvšími obyvateli zámku od Rožmberků k Buquoyům i s úpravami prostor v průběhu dějin. Bylo to krásné a bylo toho tak akorát, takže nezbývalo než se po obědě rozloučit, zamávat a začít se těšit na 21. Literární Šumavu, příště prý na Rokycansku. Díky Romčo, Ivano, Lído a všichni ostatní, kteří jste nám připravili další příjemné setkání nejen s literaturou a kolegyněmi knihovnicemi, ale také s malebným koutem naší republiky!

Za účastníky Vendula Vyhnalová

Další fotografie ze setkání najdete např. na adresách:

http://bohuni.rajce.idnes.cz/Literarni_Sumava_-_Vyssi_Brod_-_1/

http://bohuni.rajce.idnes.cz/Literarni_Sumava_-_Lipno_-_2/

http://58hanka.rajce.idnes.cz/LS_2016_Vyssi_Brod/

http://lida27.rajce.idnes.cz/Vyssi_Brod/